Domov důchodců a Domov se zvláštním režimem Městské správy sociálních služeb na Sadové ulici v Boskovicích

Jak jsem již avizoval v sobotní reportáži, Betlémské světlo je díky skautům z oddílu Nibowaka v Boskovicích. Tohle mírové vánoční poselství převzali od brněnských kamarádů, kteří je rozváželi vlaky ČD do celé naší krásné vlasti.

Samozřejmě, že si tento symbol nenechají pro sebe. A jako správní skauti se o radost chtějí podělit s ostatními. Prvním místem, kam lampičku s vzácným třepotavým plamínkem ze Svaté země přinesli byl Domov důchodců a Domov se zvláštním režimem Městské správy sociálních služeb na Sadové ulici v Boskovicích.

Já jsem tu na kluky čekal s fotoaparátem a televizní kamerou 23. prosince již od půl páté odpoledne. Chtěl jsem zachytit vzácné okamžiky prolínání generací. Mezitím jsem si mohl prohlédnout ve druhém poschodí místnost, o které jsem nikdy neměl tušení. I když sem chodím docela často na různé akce. Jedná se o skromně zařízenou, ale velmi vkusnou kapli. Zde se těsně před sedmnáctou hodinou počali scházet místní obyvatelé, aby se potěšili vánočním světélkem míru, ale též krátkým kulturním programem. Ten s upřímností a šikovností sobě vlastní připravili skauti ze šestého oddílu Nibowaka. Jsou to ti stejní hoši, kteří přebírali světlo v sobotu u vlaku z Brna.

„Dobrý večer, my Vás tady vítáme,“ uvedla začátek slavnostního programu Martina Hanáková z úseku přímé obslužné péče. „Zase po roce jsme Vás o adventním čase přišli potěšit betlémským světlem, které jsme přinesli,“ zahájil skautský program vedoucí oddílu Nibowaka Petr Lizna – Neo. „Bohužel nás všechny bolestně zasáhla zpráva o smrti našeho prvního polistopadového presidenta Václava Havla. Dnes měl pohřeb. Proto, prosím, abychom všichni společně zahájili naše setkání modlitbou Otče náš a na tohoto skvělého člověka – též skauta – s přezdívkou Chrobák zavzpomínali,“ pokračoval s dojetím v hlase Petr. Po společném rozjímání a písničce se Petr Lizna zaujatě a citlivě rozhovořil o Betlémském světle, kdy všem i mě prozradil mnoho zajímavého: „Betlém (Dům chleba) leží asi osm kilometrů na jih od Jeruzaléma. Tohle krásné městečko se rozprostírá uprostřed věčně zelených olivových hájů, jejichž koruny ustavičně čeří vánky od Středozemního moře. Dnes má Betlém asi osm tisíc obyvatel. Je významným poutním městem navštěvovaným věřícími z celého světa. Moudrý prorok o něm kdysi napsal, že právě z něj vzejde vládce, jenž má spravovat lid izraelský. Když přišel svatý Josef s pannou Marií do Betléma, nenašlo se pro ně v hospodě místa, byli nuceni uchýlit se do jedné z betlémských jeskyní, které sloužily jako přístřešky pastýřům. Právě pastýřové byli první, jež se přišli malému Jezulátku v jesličkách poklonit. Rok, ve kterém se tato slavná událost stala, neznáme. Církev na základě tradice určila, že oním dnem byl 25. prosinec. Tradice betlémského světla se počala před devítisty lety. Starobylý téměř zapomenutý zvyk znovu oživil pořad rakouské televize na pomoc postiženým dětem v roce 1986. Před Vánocemi poslali jeho tvůrci letadlem jedno postižené dítě do betlémské jeskyně Narození páně a to odtud přivezlo věčné světlo přímo do Lince, kde sídlila nadace. Místní skauti pak plamínek rozváželi štafetově do všech koutů země. Po roce 1990, kdy padly v Evropě totalitní režimy, se tenhle nádherný předvánoční zvyk rozšířil do zemí sousedících s Rakouskem. Skauti z postkomunistických států přivezou betlémské světlo z Rakouska do své vlasti a tam je opět šíří mezi přáteli a známými v duchu hesla pomoci bližním. Dnes tohle mírové poselství spojuje již všechny lidi dobré vůle ve čtrnácti zemích, kde přináší radost zejména starým a opuštěným lidem. Betlémské světlo je pro ně důkazem, že ve svátečních dnech na ně ostatní myslí.“ Vedoucí Petr pak svůj zajímavý projev zakončil slovy: „Proto jsme teď zde a chceme i Vám předat chvějící se plamínek, poselství lásky, štěstí a míru.“ Pak kluci z oddílu Nibowaka zahráli a zazpívali ještě několik známých koled. „Tímto se s Vámi za celý náš oddíl chci rozloučit, popřát Vám požehnané svátky, mnoho zdraví, radosti a všechno jen to dobré,“ uzavřel milou skautskou návštěvu v Domově pro seniory oddílový vedoucí Petr Lizna – Neo. Starouškům se vystoupení mladých velmi líbilo, jejich rozzářené oči hovořily za vše.

Já jen doplním, že skautský oddíl Nibowaka oslaví v příštím roce dvacet let od svého založení. Po celou dobu svého působení se nezištně a zdarma věnuje převážně práci s dětmi, učí je lásce k vlasti, přírodě a mnoha jiným užitečným věcem. Za to jim patří upřímný dík a obdiv nás všech.

Více: http://www.nibowaka.ic.cz/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *