Rozvoz Brno–Bylnice 22. 12. 2012

Ráno jsme se sešli s ostatními kurýry na nádraží, Anda, Filip (oba z Třebíče) a já. Vlak nám jel v 7.35 směrem na Uherské Hradiště. Ohlásili jsme se průvodčímu, nalepili znaky BS, Brouček nás vyfotil a už jsme jeli. Do Uherského Hradiště nás čekalo pouhých deset stanic, na kterých byli zájemci o Betlémské Světlo. Hned na první zastávce, což byl Slavkov, stál hlouček lidí a skupinka malých vlčat a světlušek, kteří důležitě drželi krásnou lucernu a s nadšením čekali na náš plamínek. I na následujících stanicích stály se svými rodiči a vůdci další děti. Bylo hezké vidět tu radost v jejich tvářích, s jakou přebíraly plamínek Betlémského Světla, které jsme jim vezli.

V Uherském Hradišti jsme měli asi 3/4 hodiny čas mezi přestupem na další vlak, který nás měl dovézt až do Bylnice. Těsně před odjezdem nás překvapila jedna mladá maminka, která nás našla už podle znovu vylepených znaků. Nestihla nás při příjezdu a měla velkou radost, že dostala plamínek ještě než nás výpravčí pustil na další trať.

Mezi Uherským Hradištěm a Bylnicí na nás čekal kus pořádné práce. Stanice následovaly zhruba v 5–7minutových intervalech. V Uherském Brodu už na nás čekala oddílová výprava luhačovických vlčat a světlušek, kteří nastoupili do našeho vlaku a jeli s námi do Újezdce. Ve vlaku si převzali Světélko a měli jsme i krátkou chvilku na popovídání. Jeden pán, co jel až do Šumic, všechno se zájmem sledoval, zeptal se na to, jak a odkud se vlastně Betlémské Světlo dostává k nám, a když vystupoval, poděkoval všem skautům za tuto činnost, popřál nám hodně zdaru a těšil se, jak si ho pak ze šumické fary odnese domů. V Nezdenicích si přišel pro náš plamínek i zaměstnanec Českých drah a bylo vidět, že i on z něj má radost. Mile nás překvapilo, jak i na opuštěných zastávkách v polích, kde v minulých letech nikdo nebyl, už stáli lidé, kteří si sem přijeli z blízké vesnice autem s lucernami.

V Bylnici naše cesta skončila a my se vraceli zpět k Brnu, plni nových dojmů z letošního rozvozu. Betlémské Světlo jsme rozdali mnoha zájemcům a kde jsme to, v souladu s jízdním řádem vlaku, nestihli, tam si ho lidé už v čekárnách porozdávali mezi sebou. Lucerniček, ať už kupovaných, vyrobených nebo provizorních, jsme napočítali kolem stovky, ale nadšených zájemců, kteří na nás na všech stanicích čekali, bylo nejméně dvakrát tolik. Radost jsme tedy přivezli velkému počtu lidí.

Teti, 1. středisko, Brno.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *