Betlémské světlo na Ivančeně

V souvislosti s akcí se světlem betlémským se zmiňuje úryvek z evangelia apošlola Jana: „To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila.“ Což lze vztáhnout i na odkaz popravených odbojářů, kteří sice byli popraveni, mohlo by se zdát, že zlo zvítězilo, ale jejich odkaz nám osvětluje cestu i v současné době – např. že pro dobro musí člověk dokázat obětovat i to nejcennější, co od Boha máme, svůj vlastní život.

Avšak i citát z Bible pro ročník 2013: „Nikdy nepodceňuj maličké; může tě to překvapit – z nepatrného počátku vzejde veliká věc.“ (začátek 5. knihy proroka Michaeáše) lze vztáhnout na tématiku Ivančeny, neboť kdo mohl v roce 1946 tušit, že pár kamenů s křížem vyroste do takovýchto rozměrů?

Proto jsme se dnes vydali s Betlémských světlem k Ivančeně. Tak trochu jsem si dopisoval před touto akcí s ředitelem CHKO Mgr. Františkem Jaskulou, a ten neměl námitek (to jen tak pro pořádek), dokonce nám napsal, že se bude jednat určitě o pěknou akci a že doufá ve zdarný průběh.

Z Jestřábího jsme vyrazili chvilku po 10. hodině a u mohyly jsme byli ve čtvrt na 12.

Na Ivančenu jsme se vydali i kvůli tomu, že 17. prosince bylo výročí narození Vladimíra Čermáka. Zuzina by letos „oslavil“ 94. narozeniny.

Cesta byla příjemná, byť to trochu klouzalo a brodili se ve sněhu, kterého bylo ale velice málo. Lidí bylo na Ivančeně asi 15, ale byli jsme asi jediní, kteří nešli z Lysé hory, nebo na ni zrovna mířili. Mnozí si mohylu fotili, četli si umístěné cedule. Dokonce se nás někteří ptali, kam až s tím Betlémským světlem jdeme. Překvapilo mne, že pochopili, proč pobíháme po horách ve dne se zapálenou petrolejkou.

Je možné, že de facto Betlémské světlo na Ivančeně nikdy nebylo.

Při výstupu se nám nejvíce osvědčilo nést Betlémské světlo v klasické přenosné petrolejce, kde se dařilo chránit plamínek Betlémského světla i při silnějším nárazovém větru.

***

Možná jste se někdy zamýšleli nad tím, kde jsou pohřbeni členové odbojové skupiny Vládi Čermáka… Ano, je to spíše dušičkové téma, ale v poslední době jsme se nad tímto tématem uvažovali. Jisté osvětlení přináší Tiki v jednom ze svých emailů:

„Co se týče pohřbů: klukům se dělal jeden ceremoniál v Cieszyně, pak je převezli do Ostravy a tam byl druhý – obrovský – za účasti kdekoho (skauti, spolky, zástupci magistrátu apod.) ve starém krematoriu. Mám v knížce fotku na str. 304, to, co je uprostřed, jsou jejich urny, ale není to moc zřetelné. O stránku dál je fotka z Bílkova pohřbu v Metylovicích a někde doma mám foto jeho hrobu z roku cca 2010 nebo tak nějak (Bílků zařvalo za války dost, jak ve skautském, tak taky v sokolském odboji). Co vím, tak urny si po pohřbu rozebrali rodinní příslušníci. Pokoušela jsem se zjistit, co se stalo s urnami, ale nikdo nebyl schopen tuhle otázku zodpovědět.“

Takže Bílek je pohřben v Metylovicích, u ostatních nelze v současnosti zjistit, zda byli pohřbeni, či zda mají jejich urny pořád vlastní jejich rodinní příslušníci.

Dle současného poznání ve skutečnosti nevíme, kde se přesně členové odbojové skupiny Vladimíra Čermáka narodili a bývá zvykem, že se na dům, kde žili významní lidé dávají, minimálně Vladimír Čermák by si toho plně zasluhoval, ale bylo by nutné zjistit, zda ještě stojí v Ostravě dům, který měl tehdá adresu „Zengrova ulice číslo 43“. V tomto domě za války bydlel, byl v něm zatčen gestapem.

za 1. oddíl Pražmo
světlonoši Lachtan, Drákula a Elf

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *