Rozvoz Brno – Bylnice 21. 12. 2013

S

ešli jsme se ráno na nádraží, jako obvykle. Anda a Míša z Třebíče, Lukáš, Šimon a já, Teti, všichni z Brna. Devítiletý Šimon jel s námi jako kurýr poprvé a moc se na to těšil.

Skoro na každé zastávce jsme vystupovali a předávali naše Světýlko. Holky s Lukášem se střídali v rozdávání a počítání přítomných na zastávkách, malý Šimon to pak poctivě zapisoval a vedl přehled o tom, kolik lidí si pro Betlémské Světlo přišlo. A nebylo jich málo. Přáli nám úspěch na cestě a občas nám i někteří dali trochu cukroví, jako povzbuzení při našem zodpovědném úkolu.
V Uherském Hradišti jsme přestupovali. Byl tam i redaktor a fotograf v jedné osobě a fotil si nás a předávání pro místní noviny. Měli jsme asi ¾ hodiny pauzu a tak jsme si dali malou svačinu.
Po odjezdu jsme prvně zastavili v Kunovicích a šli pozdravit pana přednostu, neboť to byl náš známý a tak jsme mu popřáli pěkné vánoční svátky. A už jsme netrpělivě vyhlíželi Uherský Brod, kde na nás, jako obvykle, čekal celý oddíl Luhačovických skautů, skautek, vlčat a světlušek. Po tradičním předání ve vlaku, abychom nezdržovali na nástupišti, jsme se na památku vyfotili s jedním skautem, kterého jsme si pamatovali jako malé vlče, když takto jel s oddílem poprvé před lety. Bylo tam takových účastníků sice více, ale času a místa málo. Inu, aspoň je vidět, jak rostou další kurýři. V Újezdci u Luhačovic jsme si vzájemně zamávali a pokračovali dál v naší cestě. V Záhorovicích na nás čekal celý chumel lidí, tak jsme rozdali, co jsme stihli a pomalu se blížili ke konci naší cesty do Bylnice. Tam jsme dorazili téměř s úderem poledne. Pozdravili jsme se tam s místními skauty, předali jim náš vzácný dárek a popřáli si i s nimi pěkné vánoce. Pro malého Šimona bylo v Bylnici asi největším zážitkem přepřahání lokomotivy, které velice pozorně sledoval.
Na zpáteční cestě jsme se pustili s chutí do darovaného cukroví, které nám moc chutnalo. Do Brna jsme přijeli zpět asi o půl páté. Holky se s námi rozloučily a šly na jiné nástupiště k vlaku, který je vezl domů do Třebíče. A zároveň jsme si slíbili, že za rok zase.

Teti, 1. středisko „ŘEHOŘE MENDLA“ Brno

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *