Náladu očekávání a tajemna vytvořil amatérský divadelní soubor Klika z Prahy, ve kterém účinkuje jedna aktivní maminka z naší školky. Za zpěvu koled a originálních kulis, pomocí světel a stínů dětem převyprávěli příběh narození Ježíška. Poté se děti oblékly a vydaly se na školkovou zahradu, kde je čekala cesta stříbrným labyrintem za betlémským světlem, kterou připravily kreativní „magráty“ z o.s. Magráta a betlémské světlo poskytli Skauti. Průvodci a rádci byli malým poutníkům andělé v podání studentek tanečního oboru sousedící ZUŠ.

Všichni, kteří o to stáli, si do svých domovů odnesli nejen betlémské světlo, ale také slavnostní pocit, že se blíží cosi magického – Štědrý den.

Článek na webu MŠ Letadýlko

Fotogalerie

Teti

2012-01-06 BS v brněnském pravoslavném kostele

Předchozí

Zobrazit 1-5 z 5

Další

Předchozí

Zobrazit 1-5 z 5

Další

Letos se Betlémské světlo konalo 23. prosince, v šest večer, ve vánočně vyzdobeném kostele svaté Kateřiny ve Višňové. Díky višňovským zastupitelům byl před kostelem připraven stánek s teplým pitím zdarma, takže účinkující ani jejich rodiče a přátelé nemuseli příliš mrznout. O vyzvednutí Betlémského světla se postarali Tom s Magdou, a jelikož jsme ho letos potřebovali až 23. prosince, stačilo dojet pro něj do blízké Dobříše.

Do organizace a vystupování v letošním představení se zapojili zástupci skoro ze všech našich družinek, takže herce a herečky tvořila pestrá směs asi 30 skautů od nejmenších Pampelišek, Pastelek, Žížaláků a Gepardů, přes větší Bobry a Rosničky, až po nejstarší Sedmikrásky a Rychlé Šneky. Ukočírovat tuhle skupinu dalo celkem zabrat, takže není divu, že se chvilku před premiérou řešilo, že nedorazil oslík, byť měl odříkat část textu, že se andělé museli na chvíli vzdálit, protože si potřebují nastříkat třpytky na vlasy, nebo že se pastýř s Josefem a Marií s bojovým pokřikem honí kolem kostela, čímž akci na důstojnosti zrovna nepřidávají:-).

Kostel se ovšem k naší velké radosti rychle plnil, takže pro ty, co přišli krátce před šestou, už zbylo místo jen vzadu u dveří a občas si museli povyskočit, aby přes hlavy ostatních vůbec něco viděli. Minutu před šestou se všichni sami od sebe disciplinovaně ztišili a s očekáváním se zahleděli k oltáři, takže jsme se chtě nechtě museli ztišit i my účinkující a představení mohlo začít.

Celá akce letos začala trochu smutně, a to sice společnou minutou ticha k uctění památky bývalého prezidenta, pana Václava Havla.

Pak už se ozvala rolnička a za tónů Tiché noci se setmělým kostelem blížila „na jeviště“ betlémská světýlka andělů/vypravěčů. Text představení byl složen částečně z básniček profesionálních autorů (jakými jsou například Jaroslav Seifert nebo Josef Lada) a částečně z básniček o něco méně profesionálních autorů, čili nás:-). Nechyběly koledy, které jsme zpívali sami i s návštěvníky a které nám také hrálo spřátelené flétnovo-klávesové uskupení Mloci v noci.

Abyste si uměli lépe představit, jak naše představení vypadalo, můžete si přečíst pár krátkých úryvků ze scénáře:

Vypravěč: Marie s Josefem putují na sčítání lidu, Josef nemá kouska klidu.
Josef: Marie dítě každým dnem očekává, pod širým nebem, chuděra, přespává…
Zlá vesničanka: Co tady děláte? Co na nás v noci boucháte? Snad zloději či žebráci? Táhněte někam na práci!

Josef: Jsem tesař Josef.
Marie: A já Marie, jeho žena. Na sčítání lidu putujeme do Betléma. Jsme na cestě už několik dní.
Zlá vesničanka: Jsem snad já bába porodní?
Josef: Jenom nocleh hledáme.
Zlá vesničanka: U nás volno nemáme!…
Oslík: Starý brachu, cítíš v kříži -
Vůl: -že se tu k nám někdo blíží?
Oslík: Takže nejsem jediný?
Vůl: Dnes se změní dějiny!…
Andělé: Ze všech stran se lidé sbíhají a Ježíškovi dárky k jeslím skládají. Jablíčka, mléko i ořechy, stájí se nesou obdivné povzdechy.
Vesničanka Míša: Jak je krásný a malinký.
Vesničanka Danča: A jak se drží maminky.
Vesničanka Barča: Teta, vidíte tu velkou záři? (kometu)
Vesničanka Danča: Jak se asi na tohle bude Herodes tvářit?…

A tak podobně jsme divákům předvedli známý příběh v trochu upravené verzi:-). Když už byl Ježíšek obklopen pastýři, králi, daráčky, kometou a dalšími, zazpívali jsme si společně pár koled a nejmenší vesničanky a andílci mezitím vyrazili se svíčkami mezi diváky a předávali plamínek betlémského světla do všech lucerniček i svíček ve sklenicích, co jich jen v kostele bylo. Naši diváci už jsou ohledně ochrany před sfouknutím plamínku dostatečně poučení, takže vlastnit lucerničku nebo odolnou svíčku patří v rodinách višňovských skautů k běžnému standardu.

Na závěr jsme se se všemi rozloučili, popřáli si krásné Vánoce a postáli ještě se světýlky, punčem a čajem před kostelem. Básník by dodal, že jsme s rodiči, kamarády a známými postáli v družném hovoru. My bychom ale spíš řekli, že přes koledy, přání veselých Vánoc a vzrušené rozhovory nebylo slyšet ani slovo:-).

Děkujeme moc všem, kteří tradici předávání Betlémského světýlka vymysleli, zorganizovali a udržují ji živou. Díky nim máme i my v předvánočním čase o zábavu a veselé zážitky postaráno. Na závěr zbývá dodat: Pokoj lidem dobré vůle a na shledanou příští rok.

Lucka Nekolná

2011-12-23 Višňová

Předchozí

Zobrazit 1-6 z 6

Další

Předchozí

Zobrazit 1-6 z 6

Další

Samozřejmě, že si tento symbol nenechají pro sebe. A jako správní skauti se o radost chtějí podělit s ostatními. Prvním místem, kam lampičku s vzácným třepotavým plamínkem ze Svaté země přinesli byl Domov důchodců a Domov se zvláštním režimem Městské správy sociálních služeb na Sadové ulici v Boskovicích.

Já jsem tu na kluky čekal s fotoaparátem a televizní kamerou 23. prosince již od půl páté odpoledne. Chtěl jsem zachytit vzácné okamžiky prolínání generací. Mezitím jsem si mohl prohlédnout ve druhém poschodí místnost, o které jsem nikdy neměl tušení. I když sem chodím docela často na různé akce. Jedná se o skromně zařízenou, ale velmi vkusnou kapli. Zde se těsně před sedmnáctou hodinou počali scházet místní obyvatelé, aby se potěšili vánočním světélkem míru, ale též krátkým kulturním programem. Ten s upřímností a šikovností sobě vlastní připravili skauti ze šestého oddílu Nibowaka. Jsou to ti stejní hoši, kteří přebírali světlo v sobotu u vlaku z Brna.

„Dobrý večer, my Vás tady vítáme,“ uvedla začátek slavnostního programu Martina Hanáková z úseku přímé obslužné péče. „Zase po roce jsme Vás o adventním čase přišli potěšit betlémským světlem, které jsme přinesli,“ zahájil skautský program vedoucí oddílu Nibowaka Petr Lizna – Neo. „Bohužel nás všechny bolestně zasáhla zpráva o smrti našeho prvního polistopadového presidenta Václava Havla. Dnes měl pohřeb. Proto, prosím, abychom všichni společně zahájili naše setkání modlitbou Otče náš a na tohoto skvělého člověka – též skauta – s přezdívkou Chrobák zavzpomínali,“ pokračoval s dojetím v hlase Petr. Po společném rozjímání a písničce se Petr Lizna zaujatě a citlivě rozhovořil o Betlémském světle, kdy všem i mě prozradil mnoho zajímavého: „Betlém (Dům chleba) leží asi osm kilometrů na jih od Jeruzaléma. Tohle krásné městečko se rozprostírá uprostřed věčně zelených olivových hájů, jejichž koruny ustavičně čeří vánky od Středozemního moře. Dnes má Betlém asi osm tisíc obyvatel. Je významným poutním městem navštěvovaným věřícími z celého světa. Moudrý prorok o něm kdysi napsal, že právě z něj vzejde vládce, jenž má spravovat lid izraelský. Když přišel svatý Josef s pannou Marií do Betléma, nenašlo se pro ně v hospodě místa, byli nuceni uchýlit se do jedné z betlémských jeskyní, které sloužily jako přístřešky pastýřům. Právě pastýřové byli první, jež se přišli malému Jezulátku v jesličkách poklonit. Rok, ve kterém se tato slavná událost stala, neznáme. Církev na základě tradice určila, že oním dnem byl 25. prosinec. Tradice betlémského světla se počala před devítisty lety. Starobylý téměř zapomenutý zvyk znovu oživil pořad rakouské televize na pomoc postiženým dětem v roce 1986. Před Vánocemi poslali jeho tvůrci letadlem jedno postižené dítě do betlémské jeskyně Narození páně a to odtud přivezlo věčné světlo přímo do Lince, kde sídlila nadace. Místní skauti pak plamínek rozváželi štafetově do všech koutů země. Po roce 1990, kdy padly v Evropě totalitní režimy, se tenhle nádherný předvánoční zvyk rozšířil do zemí sousedících s Rakouskem. Skauti z postkomunistických států přivezou betlémské světlo z Rakouska do své vlasti a tam je opět šíří mezi přáteli a známými v duchu hesla pomoci bližním. Dnes tohle mírové poselství spojuje již všechny lidi dobré vůle ve čtrnácti zemích, kde přináší radost zejména starým a opuštěným lidem. Betlémské světlo je pro ně důkazem, že ve svátečních dnech na ně ostatní myslí.“ Vedoucí Petr pak svůj zajímavý projev zakončil slovy: „Proto jsme teď zde a chceme i Vám předat chvějící se plamínek, poselství lásky, štěstí a míru.“ Pak kluci z oddílu Nibowaka zahráli a zazpívali ještě několik známých koled. „Tímto se s Vámi za celý náš oddíl chci rozloučit, popřát Vám požehnané svátky, mnoho zdraví, radosti a všechno jen to dobré,“ uzavřel milou skautskou návštěvu v Domově pro seniory oddílový vedoucí Petr Lizna – Neo. Starouškům se vystoupení mladých velmi líbilo, jejich rozzářené oči hovořily za vše.

Já jen doplním, že skautský oddíl Nibowaka oslaví v příštím roce dvacet let od svého založení. Po celou dobu svého působení se nezištně a zdarma věnuje převážně práci s dětmi, učí je lásce k vlasti, přírodě a mnoha jiným užitečným věcem. Za to jim patří upřímný dík a obdiv nás všech.

Více: http://www.nibowaka.ic.cz/

2011-12-24 Boskovice

Předchozí

Zobrazit 1-7 z 7

Další

Předchozí

Zobrazit 1-7 z 7

Další

Do toho všeho se pomalu scházeli místní obyvatelé i řada přespolních, kteří vytvořili na náměstí dlouhý had o několika řadách před výdejním místem polévky. Přišli se podívat též zástupci Města. Starosta Ing. Jaroslav Dohnálek, ředitelka Muzea Boskovicka Mgr. Dagmar Hamalová a ředitel Kulturních zařízení města PaedDr. Oldřich Kovář.

Co se dělo? Šlo o věc dnes již velmi známou, populární a mnoha městy i městečky v naší zemi kopírovanou. Akce se jmenuje „Polévka pro chudé a bohaté“, letos již sedmnáctý ročník. Je to charitativní sbírka, při níž mohou příchozí ochutnat vydatnou polévku a přispět libovolnou částkou. Peníze se pak dávají potřebným, většinou konkrétním osobám. Mně ovšem trochu mrzí, že v názvu této skvělé štědrodenní události se neobjevuje Betlémské světlo skautů, jako by stálo trochu ve stínu polévky. Skauti letos přišli sice teprve poosmé,ale pevně zažitá tradice v tom již též je. Však je o plamínek každým rokem větší a větší zájem. Tedy jak se v mnohých článcích objevilo, že je to jakýsi „bonus“ k polévce, s tím nemohu v žádném případě souhlasit. Navíc mě velmi mrzí, že v televizní reportáži na ČT24 se o tomto slovem ani obrazem nezmínili, i když vysílali velmi pěknou ukázku z boskovického náměstí. Tohle si kluci opravdu nezasloužili. Domnívám se, že do mnohých domácností přinese světlo vánoční pohodu, mír a porozumění a pro velké množství lidí je jeho nádherná myšlenka spojovat lidi a národy též velmi důležitá. Navíc skauti z šestého oddílu Nibowaka se každý rok starají, aby se světlo z Brna dostalo do Boskovic a vše dělají úplně zdarma. Roznášejí jej po domácnostech do Domovů pro seniory a všude tam, kde přináší duchovní útěchu. Zaměstná je to po celý Štědrý den, který by mohli trávit v pohodlí domova. Přesto vyjdou rozdávat radost a nic, opravdu nic za to nemají. Snad jen vlídné slovo, vděk dospělých a rozzářené oči dětí. Ale to přece za trochu námahy stojí. Teď to vypadá, že se zde zastávám jen skautů, ale to tak není. Jen chci spravedlnost a jako amatérský novinář chci být nestranný a na tomto místě poděkovat všem zúčastněným. Restauratérům, skautům i muzikantům, kteří letos naživo vyhrávali populární známé koledy poprvé.

Teď tedy rychle zpět k místu, kde spolumajitel restaurace Makkabi pan Rudolf Burgr se svými pomocníky rozléval hustou bramboračku do plastových talířků. Rychle ji ubývalo, naproti tomu se stejným tempem plnila kasička dobrovolnými finančními dary příchozích. Tentokrát sice rekord překonán nebyl, ale za jedinou hodinu se vybralo velmi hezkých 65 tisíc korun. Vloni padl absolutní rekord v celé historii 71 tisíc. Restauratéři přitom letos rozdali 1200 porcí bramboračky. Já jsem zde udělal několik snímků, krátké video a honem zase ke skautům. Co se dělo zde? Tady vládla neméně hezká přátelská atmosféra. Možná komornější, o to však vřelejší. Pro světélko chodili malí, velcí, mladí staří. Zkrátka zástupci všech generací. Všichni si mezi sebou i se skauty přáli veselé svátky a vše dobré v novém roce. Pobesedovali, chvíli se zdrželi v družném hovoru, podávali si ruce a to bylo na celé věci nejkrásnější. Lidé pořád přicházeli, nestalo se, že by u skautského stolečku chvíli nikdo nebyl. Kluci se v rozdávání střídali a tak to šlo rychle. Zde chci připomenout, že za Betlémské světlo se neplatilo vůbec nic. De chtěli skauti opravdu v duchu svých tradic a slibu posloužit lidem a to se jim beze zbytku povedlo. Navíc pietně obrázkem s černou stuhou vzpomněli na bývalého československého a později českého presidenta Václava Havla. Též býval skaut známý pod přezdívkou Chrobák.

Smyslem celé akce na Štědrý den před polednem je setkání spoluobčanů, aby si navzájem popřáli a dali si třeba i něco ostřejšího na zdraví a třeba si odnesli domů i to vzácné Betlémské světélko, jež by jim mělo svítit na životní pouť po celý příští rok. Tedy zase nashledanou na boskovickém náměstí o Vánocích v roce 2012.

Více: http://www.nibowaka.ic.cz/

www.boskovice.cz

O tradici BS světla se starají Skauti a Skautky z oddílů SSSČR. A tak jsme měli minulou neděli nejprve světýlko sami pro sebe na naší oslavě Vánoc a konce roku pro děti na naší chatové základně Eliška. A pak už pro veřejnost: nejprve v předvečer Štědrého dne jsme byli v blízkém Lukovečku u Betléma, kde nás již tradičně očekávají. Na Štědrý den se už téměř bez výzvy shromažďujeme na náměstí, zapálíme svíčky a lucerničky, rozdělíme si koridory po městě, které pak každá skupinka obejde. Letos i přes deštivé počasí se nám podařilo „pokrýt“ převážnou část města. Myslím, že se podařilo udělat radost mnoha a mnoha lidem.

Poslední přinesení BS světla na půlnoční mši a jeho zapálením na všech svících v kostele bylo už tradičním vyvrcholením našeho snažení.

Děkuji tímto všem, kteří se o letošní BS zasloužili.

Bělák Bedřich 10.oddíl OS SSSČR Fryšták

Teti

Po převozu Betlémského světla z Vídně do Brna a předání světla otci biskupovi následovalo předávání Betlémského světla na Nové radnici v rámci tradičních oslav Vánoce na brněnské radnici. Naše družina měla tu čest být u předávání světla od 15.00 do 16.30 hod. Pro světlo si průběžně chodilo velké množství lidí. Několikrát došlo tolik lidí, že jsme měli v pěti co dělat, abychom to zvládli. Lidé si přinášeli nejrůznější lucerny nebo jsme jim dali čajovou svíčku v plastovém kelímku. Každému jsme dali malý skautský kalendář a popřáli krásné Vánoce. Světlo z jedné lucerny se tak během dne odpálilo do stovek luceren a svíček do celého Brna a okolí. Myšlenku Betlémského světla asi nejlépe vystihuje obrazný citát z Bible od Jana (8, 12) „Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života.“ Akcí nás provázela sestra Teti a její kamarád s loutkami z večerníčka o Hurvínkovi.

Pextr

2011-12-23 Vánoce na brněnské radnici

Předchozí

Zobrazit 1-58 z 58

Další

Předchozí

Zobrazit 1-58 z 58

Další

Účastníci: Sopťa, Kašpy, Kody, Davoš, Mourek, Dežo, Kníže, Ježek, Martík

Zapsala Martík

Převzato ze stránek Kotva Plzeň (http://kotva.e-plzen.cz/articles.php?article_id=123).

2011-12-17 Plzeň - Železná Ruda

Předchozí

Zobrazit 1-32 z 32

Další

Předchozí

Zobrazit 1-32 z 32

Další

v souvislosti s úmrtím Václava Havla a vyhlášením státního smutku se objevily dotazy vztahující se k Betlémskému světlu a jeho distribuci ve dnech státního smutku a obecně v těchto dnech, kdy si připomínáme památku zesnulého pana prezidenta.

Dovolujeme si Vám, kteří se ve vesnicích a městech staráte o to, aby se Betlémské světlo dostalo k těm, k nimž se dostat má, poslat stručné doporučení.

Betlémské světlo je symbolem lásky a pravdy, stejně jako lidské sounáležitosti. Tedy symbolem lidských hodnot, které zesnulý pan prezident zosobňoval svými činy a celým svým životem. Zcela jistě není třeba z důvodu státního smutku nebo úcty k zesnulému rozdávání Betlémského světla zastavit či přerušit. Naopak pro nás může být Betlémské světlo i připomínkou odkazu Václava Havla, kromě vzdání holdu všem hodnotám, které nám BS symbolizuje v každém jiném roce.

Pokud ve střediscích a oddílech přemýšlíte nad tím, jak památku Václava Havla připomenout v průběhu rozdávání Betlémského světla, chtěli bychom toto Vaše uvažování pouze podpořit. Sami jistě přijdete na způsob, jak sobě i svému okolí památku pana prezidenta připomenout. Jsme toho názoru, že například černá stužka na kroji nebo fotografie Václava Havla doplněná černou stužkou je důstojný způsob úcty památky pana Václava Havla.

Výše uvedené řádky berte jako doporučení a podporu důstojným způsobem pokračovat v realizaci vašich místních akcí.

Se stiskem levice,

Jan Svoboda – Brouček
za tým Betlémského světla, jehož jste součástí

Petr Vaněk – Permoník
místostarosta Junáka

Betlémské světlo je tradičně jedním ze symbolů Vánoc. Z naší farnosti jsme jej jeli vyzvednou s dětmi a dobrovolnými hasiči do Zaječí. To byla jízda… Více fotek a info na www.boretice-farnost.cz.